JAROSLAV MIČANÍK OSLAVIL 90. NAROZENINY

Jaroslav Mičaník: Legenda českých trumpetistů aneb 40 let s operou

V nedělí 16. listopadu 2014 oslavil životní jubi­leum - 90. narozeniny - dlouholetý člen orches­tru Smetanova divadla a Státní opery Praha,
pan Jaroslav Mičaník.

Gratulaci této velké osobnosti české hud­by přinášíme za nás za všechny, kdo jsme pana Mičaníka v orchestřišti opery měli tu čest slyšet, i za hudbymilovnou veřejnost vůbec.

Pan Jaroslav Mičaník patří bez nadsázky mezi legendy českých trumpetistů 20. století a jsem přesvědčen, že patří mezi takové osobnosti, na které je soubor Státní opery právem hrdý. Děkuji osudu, že jsem mohl s panem Mičaníkem hrát, že jsem se mohl od něj učit a že se s ním mohu dodnes setkávat. Poprvé jsem ho uslyšel hrát jako malý kluk, který se začínal učit hrát na trubku. Tehdy bylo v Pardubicích, kde jsem vyrůstal, dlouhodobě neobsazené místo prvního trumpetisty Komorní filharmonie a pan Miča­ník tam jezdíval vypomáhat. Ani ve snu mě nena­padlo, že spolu někdy budeme hrát, setkávat se a že spolu navážeme vztah jako kolegové a přátelé. Moje pocity jsou v této souvislosti těžko popsatelné.

Jeho význam pro náš orchestr přetrvává do součas­nosti, neboť během svého dlouholetého působení stanovil měřítka, podle kterých se skupina trubek řídí dodnes. Současný vedoucí trumpetové skupiny pan František Bílek, který je přímým nástupcem pana Mičaníka, jej považuje za jednoho ze svých nejvý­znamnějších učitelů. Myslím, že kontinuita vztahů předchůdců a nástupců v jednotlivých nástrojových skupinách, která bývala určující pro charakteristický projev konkrétních orchestrů, není už dnes věcí tak samozřejmou, v našem divadle mezi trumpetisty ji však vnímáme všichni velmi zřetelně a pozitivně, právě díky osobnosti pana Mičaníka.

Jedinečnost osobnosti pana Jaroslava Mičaníka pod­trhuje i jeho neuvěřitelná energie a vitalita. Po svém odchodu do důchodu byl několikrát povolán zpět do stavu orchestru, ještě v roce 2001 s námi absolvo­val měsíční zájezd do Japonska, během něhož odehrál dvacet tři představení Verdiho Aidy. Svoji aktivní kariéru ukončil ve věku osmdesáti let a všichni mů­žeme potvrdit, že jeho hra splňovala až do posledního představení ty nejvyšší umělecké nároky.

Dodnes je pan Jaroslav Mičaník s námi přítomný na každém představení Verdiho Otella a La traviaty díky nahrávkám scénické hudby, které svého času realizoval a které se stále používají.

Josef Sadílek

 

JAROSLAV MIČANÍK

se narodil 16.11.1924. Jeho prvním učitelem byl Norbert Dorfler, který působil jako trumpetista v ostravském divadle.

V roce 1941 J. Mičaník pokračoval ve studiích na Konzervatoři v Praze ve třídě Jaroslava Koláře a nastoupil do svého prvního angažmá v divadle Akropolis na Žižkově. Během války musel svá studia přerušit kvůli zavření škol nacisty a absolvoval pak až v roce 1948. Roku 1943 mu zajistil jeho někdejší učitel Nor­bert Dorfler místo v orchestru v Mariánských Lázních, čímž ho zachránil před totálním nasazením, a následně jej vyreklamoval zpět do Ostravy, kde spolu hráli v divadle. V roce 1948 Jaroslav Mičaník nastoupil do Divadla 5. května (později Smetanovo divadlo a dále Státní opera Praha), kde působil až do odchodu do důchodu (1986).

Při nelehké službě v opeře se téměř třicet let dokonale staral o svoji nemocnou manželku. Spolupraco­val s trumpetisty Stanislavem Šimkem, Ivo Preissem, Jiřím Horákem a dalšími. V roce 1967 vznikla unikátní nahrávka děl P. J. Vejvanovského, jejímiž protagonisty jsou Jaroslav Mičaník a Jiří Horák - trubky, členové Komorní Harmonie a Symfonické­ho orchestru hl. m. Prahy FOK
a dirigent Libor Pešek. Odborníci dodnes vysoko oceňují jeho technickou dokonalost, zvukovou krásu a stylovou vytříbenost jím prováděných trubkových partů operního, symfonického i komorního repertoáru.

V loňském roce Jaroslav Mičaník obdržel čestné uznání za celoživotní tvorbu od Asociace trumpetistů České republiky.