Dne 3. 4. 2021 nás navždy opustil náš člen, trumpetista, pedagog, skladatel a hlavně skvělý člověk pan Jiří Hlava.
Byl významnou osobností české jazzové, ale i popové scény.[1] Natočil desítky skladeb na trubku i na křídlovku.[2] Jako sólista byl stálým členem Tanečního a Jazzového orchestru Československého rozhlasu, později Big Bandu Radio Praha a Big Bandu Felixe Slováčka. Zkušenosti sbíral i v zahraničí. Spolupracoval s mezinárodními rozhlasovými orchestry EBU-UER (European Broadcasting Union), hrál s předními světovými trumpetisty (James Morrison, Bobby Shew). Na domácí scéně s orchestry Karla Vlacha, Gustava Broma, Václava Hybše, Ladislava Štaidla.[2] Doprovázel zpěváky Milana Chladila, Yvettu Simonovou, Karla Gotta, Helenu Vondráčkovou, Petru Janů, Josefa Laufera a další. Zakládající člen jazz-rockové skupiny Šest strýců. Často vystupoval se skupinou Golem.
Jiří Hlava se uplatnil především jako leader orchestrální sekce, k čemuž ho předurčoval smysl pro souhru a výrazný, plný nástrojový tón, společně se stylovou přizpůsobivostí.[3] V roce 1998 mu byla svěřena nahrávka šestnácti romantických evergreenů na CD Romantic Trumpet.[4]
V roce 1971 obsadil v žebříčku evropských trumpetistů v anketě jazzových kritiků USA, uveřejněném v hudebním časopise Down Beat, první místo.
Narodil se 28. listopadu 1945 ve Zlíně. Během povinné školní docházky si na základní umělecké škole vybral soukromou výuku na housle. V jeho profesním směřování ale zvítězila trubka, na kterou v Symfonickém orchestru Československého rozhlasu v Bratislavě hrál jeho bratranec Vladimír Jurča.[2]
V roce 1959 složil přijímací zkoušky na Ostravskou konzervatoř (dnešní Janáčkově ostravské konzervatoři), do třídy profesora Quido Fišera,[3] člena ostravské Státní filharmonie, a jednoho z mála stoupenců hudebního proudu, který komunistický režim neměl v oblibě, jazzu. V roce 1960 dostali umístěnku do Ostravy Ivo Pavlík a Milan Mader (Pavlík jako učitel, Mader do lékárny, společně hrát ale začali už během studií pedagogické školy resp. farmacie v Brně v Big Bandu Erika Knirsche). V Ostravě založili kvintet M-klub a přibírají i Jiřího Hlavu, kterému v té době nebylo ani patnáct let.[5] Inspirací v hraní jsou mu živá vystoupení orchestrů Gustava Broma, Karla Kraugartnera, S+HQ Karla Velebného a Jana Konopáska. Jako přímý vzor měl Milese Davise.
Po završení pátého ročníku konzervatoře absolvuje úspěšný konkurz do Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého (AUS VN) a souběžně nastupuje dvouletou vojenskou službu.[2] Ve stejném roce Jiří Hlava vyhrál národní soutěž jazzových trumpetistů do pětadvaceti let a byl vyslán na celosvětovou stejného zaměření do Vídně, kde se probojoval do finále (1966).[3] Po krátké epizodě v AUS VN v pozici civilního zaměstnance přijímá dlouhodobé angažmá u Ivo Pavlíka.
Na konci 60. let 20. století založil Ivo Pavlík skupinu, hrající mix popu a jazzu. Vystupovala zejména v Německu, Švýcarsku a Skandinávii, v jazzových klubech a nočních podnicích.[6][7]
V roce 1967 dostali Jiří Hlava s Ivo Pavlíkem nabídku od zpěváka Milana Chladila zúčastnit se velkého turné po Sovětském svazu.[5] V roce 1970 se Pavlíkova kapela rozpadá a v době nastupující normalizace a omezení zájezdů do zahraničí, přijímá Hlava nabídku Josefa Laufera na angažmá v jeho doprovodné skupině. S dalšími bývalými kolegy z AUS VN s ním vyrazili na jazzrockový festival do Palerma, plánují turné po Německu, ale půlroční nacvičování vyšlo vniveč. Koncerty byly zrušeny a hudebníci zůstali bez práce.[5]
Opět se jich ujal Milan Chladil. A zrodili se Strýci.
Na začátku 70. let byl Jiří Hlava zakládajícím členem jazz-popového uskupení Strýci, známého také jako Šest strýců.[3] Stylově se inspirovali mj. u americké rock-pop-jazzové skupiny Chicago.
Doprovodná kapela Milana Chladila (1970-1971) z cest po Sovětském svazu, ale i dalších zemích, se po dvou letech přidává k Heleně Vondráčkové (1972-1979), ve druhé polovině existence pod názvem Luděk Švábenský Se Svým Orchestrem. Doprovodnou kapelu Heleny Vondráčkové, se kterou se opět vydal do Sovětského svazu, ale rovněž na turné do Brazílie,[5] opustil Jiří Hlava v roce 1975, a získal post stálého člena Tanečního a Jazzového orchestru Československého rozhlasu (TOČR/JOČR),[3] řízeného Josefem Vobrubou a Kamilem Hálou.
V roce 1992 došlo v souvislosti s rozdělením Československa k velkým změnám i na hudební scéně. Byl zrušen TOČR a s ním oficiální pracovní místa hudebníků jako rozhlasových zaměstnanců. Spolupráce pokračovala už jen na základě dohody. Orchestr změnil název na Big Band Radio Praha, později Big Band Českého rozhlasu, a nakonec Big Band Felixe Slováčka.[5]
Až do roku 2020 působil v Big Bandu Felixe Slováčka a do jara 2021 učil na ZUŠ v Turnově.
V roce 2019 obdržel od Nadace Život umělce a Intergramu ocenění za dlouholetou uměleckou činnost, Senior Prix 2019.[15][16][17]
Čest jeho památce!